Tuna el-Gebel

Nepodlehl jsem pokušení a do titulku nedal něco jako Světoznámá nekropole v Tuna el- Gebel. Pár lidí by se sice asi chytilo, ale zas tolik by jich nebylo. A i kdyby jich bylo hodně, tak co? To, že se teď na video koukáte a posloucháte můj komentář, znamená, že i obyčejný nebombastický název vzbudil váš zájem a chcete se o nekropoli v Tuna el-Gebel dovědět víc. Přiznám se bez mučení, že jsem o její existenci ještě donedávna neměl tušení. Teď už vím víc a pokusím se s vámi podělit o to, co vím. Tuna el-Gebel je největší známá řeckořímská nekropole v Egyptě. Svému účelu sloužila už v Nové Říši, nejvíc se využívala za Ptolemajovců. Sloužila především jako pohřebiště mumifikovaných paviánů a ptáků ibisů, tedy podle egyptských představ inkarnací Thovta, boha písma a moudrosti. K poslednímu odpočinku však zde byla uložena i řada lidí, zejména v římském období.

Pohřben zde byl například Petosiris. Jeho kamenná hrobka s řadou reliéfů patří k nejstarším v nekropoli. Původně plně barevné reliefy zobrazují život v tehdejší době. Během třetího a druhého století před naším letopočtem se hrobka stala vyhledávaným cílem návštěv, jak svědčí řecké nápisy tehdejších cestovatelů. V pozdní době Ptolemajovců byly v hrobce uloženy další mumie.

Isadora byla krásná a bohatá mladá žena žijící v polovině druhého století v Hermapolis. Zamilovala se do mladého vojáka, její otec však jejich lásce podle jedné verze nepřál. Milenci se proto rozhodli, že spolu utečou pryč. Útěk se však nezdařil, při překonávání Nilu se Isadora utopila. Podle jiné verze otec nic nenamítal, i zde se však loďka s Isadorou při překonávání Nilu převrhla a Isadora se utopila. Její otec dal její tělo mumifikovat a na její počest dal vystavět výstavnou hrobku. Na zeď dal umístit svou báseň o deseti verších, ve které chválil Isadořinu dobrotu a čistotu a vyjádřil víru, že ve svém posmrtném životě bude trvale v ráji.

V podzemních galeriích byly uloženy tisícovky mumií paviánů a ibisů.